Blog založen 26. července 2010


Zamyšlení

VÍRA se nerovná víře slepé

23. ledna 2011 v 14:00 | elis23
Jde o to, že ať už věříte (či nevěříte) v cokoli, vaše víra by vás neměla omezovat. Vesmír sám o sobě je nekonečný a tak se naskýtá mnoho vír a jejich výkladů - přitom nemusí být pravdivá jen jedna.
Podle mě si člověk musí víru (třeba náboženskou) najít sám.
Jak je jistě každému známo, existují sekty, které si zakládají na vymývání mozků svých členů. Vipadá to asi takhle: "Tohle je ta jediná pravda. Musíš..." a to se furt opakuje. Dotyčnému to potom opravdu připadá jako jediná možná cesta. Ovšem tato víra ho omezuje. Omezuje ho ve věcech jindy absolutně normálních, které by mu obyčejně problém nedělaly.
Je blbost dodržovat pravidla, která nám stejně připadají zbytečná a dělat to jen proto, že nám to někdo řekl. Tohle vlastně asi není víra.
Shrnula bych to asi takto: naše víra by měla být v souladu s naším svědomím. Takže, ať už se rozhodnete věřit v cokoli nemělo by vám to nikdy bránit být sebou samím. Člověk se postupně vyvíjí a s ním i jeho víra. Někdy je to špatně jindy zase dobře. Ale jak už jsem dřív napsala víru si musí každý najít sám. Není ani tak důležité jestli to v co dotyčný věří je pravda nebo ne - pro něj to pravda je. Tudíš je blbost říct, že člověk, který věří v něco jiného, nemá pravdu.
Ale zpět k tématu. Dalo říct, že slepá víra není zrovna ten nejlepší způsob jak věřit ať už byla způsobena vymytím mozku (nedělají to jenom sekty) nebo něčím jiným. Ale jak poznat slepou víru? Někdy to může být trochu složitější. Slepě věřící člověk většinou odmítá názory jiných. Dalo by se říct že nemá otevřenou mysl. Každá víra by měla dávat prostor i vírám vzdáleně jiným.
falkfj

Víra

23. ledna 2011 v 12:38 | elis23
Ačkoli se to nezdá víra je ten největší dar a zároveň jedno z největších omezení lidských bytostí. Nemyslím teď víru jako takovou ale neschopnost věřit. Když si jen představíte kolik by toho mohl každý jedinec dosáhnout kdyby otevřel svou mysl.
Jde o to, že každý člověk, ať se mu to líbí nebo ne, je součáts vesmíru, který přece nezná omezení. Lidé se vrámci svého dlouholetého působení na Zemi naučili věřít pouze v přítomnost fyzikálních zákonů atd. a odmítají přijmout jakoukoli jinou skutečnost, která nesohlasí s jejich dosavadním přesvědčením.
Snažte se mít otevřenou mysl. Nezatěžujte se myšlenkami, že něco prostě nejde, protože to není pravda. Když v sebe budete věřit, když budete věřit ve své činy, když se rozhodnete otevřít oči, uvidíte, že život vůbec není těžké žít. Život k vám sám přinese to co chcete - pokud tomu budete věřit. 

Důležitos vlastního názoru v praxi

24. listopadu 2010 v 16:26 | elis23
Na internetu je mnoho návodů jak astrálně cestovat, používat kyvadlo, meditovat atd. Já je taky píšu, ale to tak, že vycházím z vlastní zkušenosti a tímto způsobem  čitateli a zájemci puze nabízím určitý opěrný bod.
Jsem odpůrce jakýhkoli pravidel, předem určených procesů a nejvíc ze všeho asi na silu nadrcených formulí. Příjde mi to tak trochu ujeté...
Dejme tomu, že se chci "naučit" vidět auru. Přečtu si návod. Něco mi tam nesedí. Je blbost snažit se dělat něco, co mi rozum nebere. Když s něčím nesouhlasím, je jasné že nedosáhnu požadovaného výsledku. Upravte si ony pravidla podle vlastního uvážení.

Příklad důležitosti vlastního rozumu:
Chcete se naučit létat. Někdo vám řekne, že když vyskočíte z okna, tak se to naučíte. Co vy na to?

Není rozum jako rozum
Jsou i lidé, kteří by bez váhání skočili i když jim to nějak nejde do hlavy. No, tohle zase nejde do hlavy mě ;). Chtějí prostě za každou cenu dosáhnout svého letu a je jim jedno, co pro to budou muset udělat a asi si ani plně neuvědomí co je to za blbost. Někteří z vás jistě namítnou, že když něčemu lidé opravdu věří (ale zrovna u skákání z okna ta pochybnost určitě nějaká je) tak se jim to holt povést musí. Tito lidé mají částěčně pravdu. Vzpomeňme si ovšem na případy, které zahrnují: houbičky, neskutečnou víru v létání a okno... :D Tak mě napadá, že když člověk fakt věří tak s tím návodem nejspíš nebude mít problém. Já těmto lidem závidím. Osobně patřím k těm, kteří nad vším musí do nekonečna přemýšlet. Myslím, že nás je asi většina...

Takže nikdy nedělejte nic co je proti vašemu přesvědčení (teď nemyslím dobré skutky, ty dělat můžete i když jsou vám proti srsti).

Bez PP

10. listopadu 2010 v 12:35 | elis23
Poslední dobou mě hodně štve postoj některých majitelů chovatelských stanic...
Já sama mám dvouletého bez papírového Samojeda. Jeho maminka taky nemá papíry, ale protože tohle plemeno není u nás až tak rozšířené, nemohla její majitelka sehnat nikoho na krytí. Bez papíroví jaksi nebyli k sehnání a žádný chovatel nechtěl připustit svého "pravého" psa k této "podřadné" fenečce.
Nakonec se ženich přece jen našel. Pocházel z chovatelské stanice a i tak do mohlo projít jenom s dohodou, že to nikomu neřeknou. Majitelka Samového táty by tak měla obrovské pokuty a asi by na ni začali útočit ostatní "chovatelé".
Tak tedy, náš pejsek Sam je podle některých lidí asi jen poloviční pes...

Podle mého názoru nebyli PP vymyšleny na to aby se zabránilo degeneraci jak se většina lidí domnívá, ale aby si ti chovatelé nahrabali co nejvíc peněz. To my nikdo nevymluví. Kdyby to ti lidé dělili jen z prvního důvodu, měli by papíry všichni a nijak by se to nepromítlo na ceně.
My jsme třeba za Sama zaplatili 3000 a za stejného psa s tím rozdílem, že má PP 15000. Ostatně, je to dobrý způsob přivýdělku. Najdou se i rozumní chovatelé, kterým jsou ty kšefty jasné a čas od času prodají štěňata s PP za podstatně nižší cenu. To na něj pak ale začnou opět útočit ostatní "správní chovatelé". To je důkaz o co vlastně při prodeji těchto psů jde...

Sice to už není tak podstatné, ale štvou mě některé praktiky související s PP. Jako je kšeftování a podobně.

Podívejte se prosím sem. Některé věci tam jsou hodně zajímavé...

Na závěr bych zeptat těchto chovatelů jestli i oni mají svůj rodokmen aby bylo jisté, že nejsou taky zdegenerovaní...?

Elis se zamyslela

20. srpna 2010 v 10:51 | elis23
Zrovna včera jsem byla venku s kamarádkou. Neviděly jsme se už hodně moc dlouho. Zjistila jsem, že hodně trpí depresemi. Prostě takové to pubertální: "Nikdo mě nemá rád", "Jsem hnusná" atd.
Jenže proč si stěžuje na ostatní jen proto, že ji vidí stejně jak se vidí sama?

Bůh - aneb jak ho vidím já

12. srpna 2010 v 20:20 | elis23
Každý za svůj život určitě slyšel o tolika náboženstvích a sektách, že si na všechny ani nemůže vzpomenout. Kupodivu všechny vycházejí zhruba ze stejného bodu. A to, že nějaká energie stvořila svět.
Když si to tak vezmeme, tak všechno kolem nás a včetně nás je čistá energie. Tohle pro některé raději rozeberu: třeba člověk se skládá z orgánů, orgány z tkáně, tkáň z nějakých látek, látky z molekul, molekuly z atomů a atomy z energie.
Takže je možné, že nějaká prvotní energie je a je možné, že je všude kolem nás. Já osobně jsem zastáncem teorie jing a jang. To znamená, že je ta prvotní síla tvořená ze dvou naprosto odlišných energií (ženské jing a mužské jang).
Měla by to být neforemná inteligentní bytost. Vlastně tvoří naši nedílnou součást.
Tak nějak takhle to vnímám já. Navíc osobně jsem odpůrce řízených církví. Každý ať si věří v co chce (stejně máme všichni pravdu).
 
 

Reklama
Reklama